Hlavní události:
- Americký Fed na lednovém zasedání krotil očekávání ohledně snižování sazeb
- HDP v USA vzrostlo za rok 2023 o 2,5 %, zatímco EU a ČR stagnuje
- Další snižování úrokových sazeb ze strany ČNB je blízko
Změna za 12 měsíců vybraných indexů
Pozn.: 12ti měsíční změny: svět: MSCI World index, USA: S&P 500, Evropa: MSCI Europe index, Jižní Amerika: MSCI Latin America, Východní Evropa, Afrika a Blízký východ: MSCI EMEA index, Indie: MSCI India index, Čína: MSCI China index, Japonsko: MSCI Japan index, Austrálie: MSCI Australia index, Zlato, Bitcoin a Ropa Brent
Komentář:
Fed na svém posledním zasedání 31.1. 2024 krotil nadšení z očekávaného snížení úrokových sazeb. Na příštím březnovém zasedání se snížení velmi pravděpodobně ještě nedočkáme. Fed k tomu zdůraznil, že potřebuje vidět více měsíců, kdy se inflace stabilizuje na této úrovni anebo aby dokonce ještě více poklesla.
ECB ani Bank of England také zatím z posledního zasedání nesignalizují, že by se v nejbližších měsících chystaly snižovat úrokové sazby.
Většina akciových indexů i přesto v lednu nadále pokračuje v mírném růstu, ale Čína potýkající se s problémy v realitním sektoru stále klesá a za leden odepisuje dalších 10 %. Definitivně totiž zkrachoval čínský developer Evergrande, kterému Hongkongský soud nařídil likvidaci. Pravděpodobně ale nebude jediný a problémy se týkají více čínských developerů.
V lednu bylo po několikaletém úsilí schváleno spotové ETF navázané na Bitcoin. SEC schválila rovnou několik žádostí, z nichž mezi ty největší ETFka aktuálně patří Grayscale, Blackrock nebo Fidelity. Pro nás v Evropě to ale není příliš zajímavé, protože do amerických ETF stejně nemůžeme investovat, a navíc u nás už je ETF např. od společnosti VanEck schválené už delší dobu. Takže za delší dobu byla Evropa v něčem 1.
USA:
Jen malou šanci dávali analytici očekávání, že Fed začne snižovat úrokové sazby už na lednovém zasedání. V tomto ohledu Fed nepřekvapil a sazby na zasedání, které se konalo 31.1. 2024, ponechal na současné úrovni kolem 5,5 %.
Čím ale Fed a konkrétně jeho šéf Jerome Powell překvapil, pak bylo upravené očekávání ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. Ještě před zasedáním trh očekával, že by při březnovém zasedání mělo s velkou pravděpodobností dojít k 1. snížení sazeb.
Jerome Powell ale při komentáři zdůraznil, že stále nejsou naprosto spokojeni s posledními výsledky inflace a ta se zatím k 2 % cíli nepřiblížila. Potřebují nyní vidět ještě několik měsíců lepší nebo alespoň stejná čísla ohledně inflace a pak teprve přistoupí ke snižování sazeb.
Očekávání snížení úrokových sazeb je tak přesunuto až do dalších zasedání. Trhy po zasedání a komentáři J. Powella krátce poklesly, ale celkově si připsali za leden pozitivní výsledky a pokračují v růstovém trendu od počátku roku.
Rozhodnutí Fedu bylo pravděpodobně silně ovlivněno výsledky inflace za měsíc prosinec, které v USA nebyly tak příznivé, jak se očekávalo. Meziroční inflace vzrostla z listopadových 3,1 % na 3,4 % za prosinec. I přesto, že ceny energií meziročně klesly, pak tzv. Imputované nájemné (v angl. Shelter) meziročně stále roste vysokým tempem na úrovni 6,2 %. To implikuje růst nájemného a také růst rezidenčních nemovitostí v USA.
Pozitivním pro ekonomiku USA je její vývoj HDP, které za rok 2023 vzrostlo o 2,5 % a pro rok 2024 se očekává růst kolem 2 %. Výhled pro ekonomiku i snižování úrokových sazeb je tak nadále pozitivní a akciové trhy tento pozitivní výhled reflektují.
Evropa:
Také ECB ponechala na lednovém zasedání úrokové sazby beze změny a chce tak tuto úroveň sazeb ještě po nějakou dobu ponechat. ECB zatím nepredikuje snižování v nejbližších měsících, ale pravděpodobně by k němu mohlo v tomto roce již dojít.
Je to především ze 2 důvodů:
Inflace již nedosahuje vysokých hodnot a je dokonce nižší než v USA! Za prosinec činila meziroční změna 2,9 % (mírný růst oproti listopadovým 2,4 %). A tím druhým důvodem je růst nebo spíše nerůst HDP.
Zatímco v USA nám HDP roste, v EU se již několik kvartálů drží na úrovni lehce pozitivního růstu kolem 0 % anebo dokonce v některých zemí již klesá jako v Německu nebo i u nás.
11. ledna se také konalo zasedání Bank of England, která ale nepřekvapivě ponechala úrokové sazby na 5,25 %. Meziroční míra inflace za měsíc prosinec činila 4 % a je tak ve srovnání s EU a USA stále jedna z nejvyšších. Bank of England bude pravděpodobně držet úrokové sazby na vyšších úrovních ještě po delší dobu, aby se jí podařilo dosáhnout 2 % inflačního cíle.
ČR:
Inflace za celý rok 2023 dosáhla 10,7 %, což je sice o 4,4 % méně než v roce 2022, ale i tak je to vysoké číslo. Meziroční míra inflace za měsíc prosinec činila 6,9 % a pokračuje tak v sestupném trendu. Pro rok 2024 ČNB očekává inflaci jen na úrovni 2,6 % a dokonce hned v lednu ČNB i spousta ekonomů predikuje, že by meziroční míra inflace měla činit jen 3 %.
Jestli ale skutečně dojde k tak razantnímu poklesu si budeme muset počkat až do 15.2., kdy ČSÚ zveřejní výsledky.
HDP v roce 2023 pokleslo o 0,5 % a do roku 2024 se očekává jen mírný růst 0,6 %. Výhled ale není příliš optimistický a chtělo by to více celou ekonomiku nastartovat. Pravděpodobně i z toho důvodu se bude ČNB na dalších zasedáních uchylovat ke snížení úrokových sazeb. Nástroje zaměřené čistě na dvou týdenní repo sazbu budou proto časem snižovat svou atraktivitu.
Větší smysl proto pro střednědobý horizont mohou dávat české dluhopisové fondy, ať už zaměřené čistě na státní anebo na korporátní dluhopisy investičního stupně.
